Tuto otázku jsme si pokládali s dětmi v přípravných třídách a snažili se jednotlivá povolání hravou formou přiblížit. Užili jsme si u toho spoustu legrace a něco nového se i naučili. Nejprve jsme se seznámili s různými řemesly. Přiřazovali jsme k obrázkům povolání předměty, které ke své práci lidé potřebují. V hmatové krabici jsme tak objevili spoustu užitečných věcí jako je mikrofon, dalekohled, vařečka, šroubovák, hřeben, lupa apod. Nalezené předměty jsme s radostí prakticky vyzkoušeli. Dále jsme se s některými řemesly blíže seznamovali. Děti v roli malířů vybarvovaly obrázek nakreslený z geometrických tvarů, upevňovaly si tak zároveň jejich poznávání a správné vyhledávání v obrázku. Na tabuli pak v rámci hry na malíře uvolňovaly ruku při grafomotorických cvičeních. Děti se s radostí pustily také do muzicírování a rytmicky doprovodily zpěv tematických lidových písní – např. Jede, jede poštovský panáček, Šel zahradník a Já jsem muzikant. Dále se děti vžily do role modelářů a konstruktérů a zkoušely stavět s pomocí netradičních materiálů - párátek a hrášků. Pod rukama šikovných stavitelů vznikaly pozoruhodné stavby! Ani venku jsme nezaháleli a užívali si plnými doušky zimního sportování – sjíždění kopce na kluzácích. Týden plný povolání jsme zakončili ve školní kuchyňce. Jako správní kuchaři jsme se vybavili fešnými čapkami a vrhli se do dělání koblih. Po nějakém čase plným míchání, kvedlání, šlehání a smažení nakonec kuchyní koblížky zavoněly. Oblizovali se po nich nejen malí kuchtíci, ale i dospělí v nedaleké sborovně a ředitelně. Ze všech činností jsme s dětmi měli velkou radost. Doufáme, že jednou budou děti dělat takové povolání, které je bude bavit alespoň tak, jako hravé učení tady ve škole!