V úterý 5. 12. se Skřítkové na jeden den stali čerty, anděly a byl mezi námi i jeden Mikuláš. Všechny bez výjimky čekala pekelná škola her, počtů, zpěvu, tvoření a čertovského jazyka. Skřítkové si vytvořili dvě pekla, ve kterých si v hodině matematiky vzájemně prověřovali  nebeské a pekelné počty. A že to nebyl lehký úkol. Šlo totiž o správnost, rychlost a spolupráci při počítání. Obě dvě pekla prokázala vynikající znalosti a mohla pokračovat v plnění dalšího nelehkého úkolu z čertovského jazyka. Vyjmenovaná slova, která na ně čekala, nedělala problémy čertům, andělům i Mikuláši. Třetí úkol měl prověřit zručnost všech členů pekelných skupin. Z krabic, barevných papírů a vlny měla obě pekla vyrobit toho nekrásnějšího čerta, jakého jen dovedla. Společnými silami všichni tvrdě pracovali, a tak vytvořili úžasné čerty, jež nám budou zkrášlovat naši třídu. V nečekaný okamžik, kde se vzal, tu se vzal,  přišel se na nás podívat pravý Mikuláš se svými andělíčky a hodnými čerty. Za to, že jsme jim řekli básničku „Ten náš starý Mikuláš“, kterou jsme si pro ně předem připravili, nás obdarovali mikulášskou nadílkou. Poté jsme pokračovali ve výuce zpěvu. To by bylo, aby čerti, andělé a Mikuláš neuměl zpívat. A protože jsme šikovní, naučili jsme se písničku o vyjmenovaných slovech po B „O bydlení“. Na závěr si Skřítkové od hlavní čertice vyslechli pohádku z knihy „Ohnivý plamínek“, kterou si musela obě dvě pekla sama dovyprávět. Za jejich celodenní pilné učení a práci byli všichni čerticí odměněni a spokojeně tak mohli odcházet do svých domovů. Tento den jsme si krásně užili.