Naše přespávačka se opravdu vydařila! Už od půl páté se škola začala plnit natěšenými dětmi, které se postupně ubytovávaly v našem školním „hotelu“. Po úspěšném check-inu jsme si čekání na poslední dvě spolužačky krátili v tělocvičně. Někdo hrál fotbal, jiný zdolával bednu, zkoušel různá vozítka nebo předváděl odvážné skoky ze žebřin. Když dorazily i poslední účastnice, mohlo dobrodružství naplno začít. Nejprve jsme si na chodbě zazpívali a poté jsme se přesunuli ven, kde jsme si opekli buřty. Velkou radost nám udělal také výborný perník s čokoládou od paní asistentky Věrky, po kterém se jen zaprášilo.
O další zábavu se postarala paní učitelka Kačka, která pro děti připravila hry s plachtou a míčky v tělocvičně. A pak přišlo překvapení večera – stezka odvahy v prostorách školních šaten!
Nejprve jsme si přečetli příběh starého písaře a každý dostal svou lucerničku. Děti se nejdříve vydaly na cestu ve skupinkách po třech, kde luštily různé úkoly. Poté si každý vyzkoušel stezku ještě samostatně. Bylo úžasné sledovat, jak všichni překonali svůj strach a statečně došli až do cíle. Za odměnu na ně čekal sladký poklad, o který se spravedlivě podělili.
Po tak nabitém programu přišla chvíle odpočinku. Ve 22.30 hodin se z našeho hotelu stala tichá zóna a během neuvěřitelných deseti minut všichni spokojeně usnuli.
Ráno se první ranní ptáčata přesouvala z „ložnice“ do družinky, kde si hrála, než se probudili ostatní. V kuchyňce na všechny čekala snídaně – jahodový čaj nebo šťáva, rohlíky s marmeládou, máslem, nutellou či medem od Terezky. Nechyběly ani koblihy, a co se nesnědlo ráno, zmizelo během velké přestávky.
Myslím, že naše přespávačka dopadla na jedničku. Děti si odnesly spoustu zážitků, smíchu i nových vzpomínek. A kdo ví? Třeba si toto dobrodružství za rok zopakujeme.