Co ze závěrů vyplývá?

“Pokud někteří žáci mají zásadní mezery v matematických představách, dovednostech a znalostech, je nutné je ihned začít vyrovnávat, aby se zamezilo budoucím obtížím. Bez doplnění základů se při rostoucích nárocích žáci začnou ve výuce ztrácet a mohou přestat věřit tomu, že by kdy mohli být v matematice skutečně úspěšní. Pevné základy jsou hlavním klíčem k budoucímu úspěchu." vysvětluje PaedDr. Renata Wolfová, metodická garantka aplikace Včelka.

Dále dodává, že čas věnovaný základům se bohatě zúročí ve chvíli, kdy děti začnou učivo lépe chápat a následně aplikovat, což učiní výuku radostnější pro žáky i učitele. Pokud se ale potřebné základy nedoplní, žáci pokračují do vyšších ročníků bez potřebného porozumění, což omezuje jejich další rozvoj. Větší důraz na rozvoj raných matematických představ v posledním ročníku MŠ by umožnil dětem zahájit školní docházku s potřebným vědomostním základem. Případné snížení požadavků RVP by problém nevyřešilo, spíše by jej odložilo nebo dokonce zhoršilo.

Jak jsou výsledky reprezentativní?

Diagnostikou v aplikaci Včelka prošlo 25 000 dětí, tedy přibližně 25 % všech žáků nastupujících do první třídy v září 2024. Po očištění dat bylo do finálních analýz zahrnuto 18 118 diagnostik, které splňovaly všechny administrativní náležitosti (např. jednoznačné označení třídy, ze kterého lze s jistotou usoudit, že se jedná o první třídu). Jedná se tedy o statisticky velmi významný vzorek. Vzorek dat strukturou téměř přesně odpovídá školám v ČR z pohledu skladby žáků i velikosti a umístění školy. Diagnostika probíhala od začátku září do půlky října 2024. I v rámci tohoto už tak krátkého časového úseku je z grafu vidět, že většina žáků byla otestována v rozmezí pouhých 3 týdnů. To je důležité pro omezení vlivu doby výuky na výsledky žáků.  Každá dovednost byla testována prostřednictvím 3-5 typově stejných úkolů. Daná dovednost byla považována za úspěšně zvládnutou, pokud žák vyřešil správně 60 % z těchto úkolů (tj. 2 ze 3, případně 3 z 5).

Diagnostika v aplikaci Včelka je také adaptivní. Testování dané dovednosti se ukončí, jakmile je jisté, že žák už nemůže dosáhnout 60 %. Díky modelu návazností raných matematických dovedností aplikace netestuje dovednosti, u kterých je předem jasné, že je žák nebude zvládat (např. pokud nezná číselnou řadu 1-5 není již testován z číselné řady 1-10). Díky tomu diagnostika trvala jednomu žákovi v průměru pouhých 23 minut. To jednak umožnilo zvládnout vše během jedné vyučovací hodiny a jednak se tím omezuje vliv únavy na výsledky.

Všechny úkoly byly doprovázeny zvukovými instrukcemi i zvukovou zpětnou vazbou, aby na výsledky neměly vliv čtenářské dovednosti. Dětem s odlišným mateřským jazykem měli učitelé možnost přepnout instrukce do jejich rodného jazyka, aby se oddělily matematické dovednosti a porozumění češtině.

Je třeba dodat, že diagnostický test v aplikaci Včelka zatím nebyl standardizován. Přesto jsme přesvědčeni, že vzhledem k obrovskému vzorku dětí a absenci jakýchkoliv jiných dat o dovednostech nastupujících prvňáčků, může tato analýza poskytnout užitečný obrázek pro další diskuzi o budování mostu mezi MŠ a ZŠ.

Zdroj: aplikace Včelka (https://nova.vcelka.cz/vysledky-mbb-2024#prubeh)

p. uč. Burešová